Vadim Zeland: Ovlivňování reality I.-II.

22.09.2009 13:00

Proces tvoření (naplňování cílů)

Kdy plnění přání nefunguje?

A)    Nečinné silné přání – role „prosebníka“ , přitom pochybnosti a případné jednání v rozporu s cílem
B)    Intenzivní touha, která přechází v závislost na výsledek, v posedlost. Typická prohlášení: „Jestliže toho dosáhnu, moje situace se zlepší“. Navážete-li s přáním vztah závislosti, dostanete se do víru a spotřebujete veškerou svoji energii.  Pokud až hystericky usilujete o to, abyste dosáhli svého, ať to stojí co to stojí, znamená to, že v hloubi duše už v jeho splnění nevěříte. Nebo cíle dosáhnete, ale za jakou cenu? Co dělat? Snížit laťku důležitosti 

Kdy plnění přání funguje?

C)    Jediný způsob je přání, které přechází do pevného úmyslu mít a jednat. Potenciál přání se rozptyluje, protože se jeho energie spotřebovává na jednání. Je třeba jednat v souladu s přáním. Vše musí jít hladce. 

Proč vizualizace nepřináší vždy výsledky?

  • Představujete si splnění, ale v  podstatě nevěříte, že se může vyplnit. 
  • Představujete si splnění, ale zůstáváte jen u snění, nic pro naplnění neděláte
  • Představujete si splnění, ale jednáte v rozporu se svýmpřáním
  • Představujete si splnění, v hlavě si živě promítáte film, ale jste divákem - neztotožňujete se s spřáním, máte pocit, že se vás to netýká
  • V mentálním filmu hrajete hlavní roli, prožíváte svůj cíl - vyvoláváte pocity, které od splění očekáváte a pak si "jdete po svých" - ale jste "bdělí k příležitostem a jednáte v souladu, pokud je třeba...

Ovoce přináší pouze poslední druh vizualizace.

 

Každý člověk má svoji vlastní cestu. Jak ji najít? Hledat své vlastní cíle, které přinášejí radost. Dveře otevíráte tím, že bouráte stereotypy. Tajemství úspěchu spočívá v tom, že se  vydáte se vlastní cestou. 
Pokud se člověk pohybuje po své dráze života, na své stezce, vychutnává si život a štěstí již nyní, dokonce i když je cíl ještě daleko před ním. Tehdy se život mění ve svátek. Vaším cílem tedy musí být něco, co vám přináší spokojenost a radost.  
Ztište se a ptejte se: Co skutečně chci od života? 
Najděte si jeden hlavní cíl , ten pak s sebou vytáhne ty ostatní. Pro začátek si ujasněte obecné rysy toho co chcete (viz A.Robbins). Potom si svůj cíl začněte vyjasňovat… 
O svém cíli nepřemýšlejte rozumem. Neostýchejte se objednávat naplno:
  • Chcete byt? Co takhle vila?
  • Chtěli byste mít takovou práci, ve které byste hodně vydělávali? A co takhle kdybyste nepracovali a přesto žili bezstarostně?

Přístupem „A co takhle“ se můžete bavit do nekonečna…

 
Pokud nemáte žádný cíl, znamená to, že máte nízkou hladinu energie nebo vám rozum zahnal duši do izolace. V prvním případě zvyšte svoji energii, věnujte pozornost svému zdraví. Ve druhém začněte mít rádi sami sebe.
Nepodlehněte pokušení vymezovat svůj cíl na základě peněz! Není pravda, že když budete mít peníze, vše ostatní se vyřeší samo. Peníze nemohou sloužit jako cíl, fungují jako doprovodná atribut. Duše musí vědět, co si chcete za peníze pořídit – a co si vlastně od splnění představujete.
 
Ve chvíli, kdy si vyberete cíl (PROČ), významně si usnadníte život a zbavíte se hromady problémů. Nespěchejte s výběrem dveří (JAK). Vaše dveře představují cestu, která vás přivede k cíli. Cizí dveře vás k něčemu nutí ( a odebírají energii, přinášejí překážky) nebo vytvářejí falešnou představu, že to jsou vaše dveře. Vše jde jakoby po másle a těsně před cílem se tyto falešné dveře zavřou.
 
V cestě k cíli skrz správné dveře vám nemůže bránit nic a nikdo mimo vás samých, přesněji řečeno, vám ji může překazit pouze absence víry (přesvědčení) a také pochybnosti. Obecně platí, že nevěřit si a pochybovat je jedno a to samé, obojí způsobuje, že se přání neuskuteční. Musíte nějakým způsobem získat sebejistotu. Pozor na nezdravou sebedůvěru … Jediný způsob, jak lze získat dlouhodobou jistotu, která nevytváří nadbytečný potenciál, je JEDNAT správným způsobem. Jistotu rozvinout nelze, protože funguje jako energie – buď ji máte nebo ne.
 
Jak zvýšit svoji sebejistotu? Vyzkoušejte vzdát se své významnosti a pozorujte, co se bude dít …. Přestaňte se ospravedlňovat, obhajovat, kritizovat… Začněte jednat, jakkoli, aniž byste se namáhali nebo něčeho domáhali. Jde o to, aby vás hřálo pomyšlení na cíl, jako byste jej už dosáhli, abyste uvolnili kontrolu nad scénářem a nechali se unášet po proudění variant za usměrňování pomocí vesla záměru. 
Jestliže se vědomě pohybujete po proudu, vše se rovná na své místo bez zbytečně vynaložené námahy. Tehdy se totiž víra mění ve vědění a strach z neznáma přeroste v radost z pocitu vlastní síly.Především tedy musíte odhodit důležitost a uvolnit kontrolu nad scénářem. Dáte-li změnám ve scénáři šanci, budou hrát ve váš prospěch. 
Neznepokojujte se, čekejte, pozorujte a ve správný čas jednejte. Celý proces opakujte. Dopřejte si neomezený čas, nesnažte se za každou cenu vklínit do nějakého časového rozmezí a nezaměňujte cíl za povinnost. V hlavě si udržujte své zadání: „Hledám to, co změní můj život ve svátek“ 

Jak se může rozum naladit na svoji duši?

Zpočátku je třeba začít se mít rád. Nepleťte si lásku k sobě (úctu) se sebeláskou (ješitnost a samolibost).Mít rád sebe znamená chápat svoji jedinečnost a přijímat sami sebe takové, jací jsme, se všemi nedostatky – ale stavět na přednostech. Jestliže bude vaše myšlenková energie vyzařovat vaši spokojenost se sebou samým, vnější záměr vás popadne a přenese na vlnu úspěchu.
Nepodléhejte cizím vlivům. Věřte sami sobě. Při hledání svého cíle poslouchejte jen své srdce.
Přejete-li si sladit duši s rozumem, naslouchejte, co vám velí srdce, žijte v souladu se svým krédem. Život s vlastním krédem znamená, že se mám rád, přijímám se takový, jaký jsem, nehryže mne svědomí a netrápí pocit viny, bez váhání postupuji podle velení rozumu a srdce.
Krédo se naopak rozplývá, pokud klesá vaše sebehodnocení a mezi rozumem a duší dochází k rozkolu. Udržujete-li důležitost na nule, nemusíte nic chránit ani dobývat, zkrátka žijete v souladu se svým krédem a klidně, bez námahy, si berete, co vám patří. Jde o klidnou, vnitřní sílu – koordinaci. 
Pokud se na cíl soustředíte tak, jako kdybyste jej už dosáhli, vaše dveře se před vámi otevřou a prostředky se najdou samy. Váš výběr platí jako nezvratný zákon, a tudíž si vytváříte svoji realitu. 
Výběr v prostoru variant probíhá přibližně tak, jako když lidé přicházejí do obchodu. Nemusíte se o nic starat, nic nedělejte úporně a na nic netlačte. To by byl zase boj! Uvolněte se, povolte kontrolu a prostě přistupte na myšlenku, že si vezmete, co vám patří. 

 

Tak se konečně odvažte a dopřejte si něco mít.